<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>czANSO blog &#187; teplota</title>
	<atom:link href="http://blog.czanso.com/tag/teplota/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://blog.czanso.com</link>
	<description>czech Amateur Near-Space Object</description>
	<lastBuildDate>Tue, 17 Apr 2012 18:28:20 +0000</lastBuildDate>
	<generator>http://wordpress.org/?v=2.9.2</generator>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
			<item>
		<title>Když zlobí teploměry</title>
		<link>http://blog.czanso.com/2010/10/kdyz-zlobi-teplomery/</link>
		<comments>http://blog.czanso.com/2010/10/kdyz-zlobi-teplomery/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 11 Oct 2010 19:00:16 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Komponenty balónu]]></category>
		<category><![CDATA[Testování]]></category>
		<category><![CDATA[ds18b20]]></category>
		<category><![CDATA[problem]]></category>
		<category><![CDATA[teploměr]]></category>
		<category><![CDATA[teplota]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.czanso.com/?p=200</guid>
		<description><![CDATA[Při testech kompletního zapojení se ihned projevila zákeřná chyba. Celý systém se po několika vteřinách zdánlivě vypnul, procesor přestal komunikovat atd.
Odpojováním jednotlivých části jsem přišel na to, že chybu způsobují teploměry a bez nich systém běží standardně. Jak jsem psal v článku o teploměrech DS18B20, teploměr může být napájen parazitně nebo aktivně.
Pro finální zapojení jsem [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Při testech kompletního zapojení se ihned projevila <strong>zákeřná chyba</strong>. Celý systém se po několika vteřinách zdánlivě <em>vypnul</em>, procesor přestal komunikovat atd.<br />
Odpojováním jednotlivých části jsem přišel na to, že<strong> chybu způsobují teploměry </strong>a bez nich systém běží standardně. Jak jsem psal <a href="http://blog.czanso.com/2010/04/mereni-teploty-senzorem-ds18b20/">v článku o teploměrech DS18B20</a>, teploměr může být napájen parazitně nebo aktivně.</p>
<p>Pro finální zapojení jsem teploměry zapojil v režimu aktivního napájení, přesně podle datasheetu, pro ilustraci jsem nalezl obrázek:</p>
<div class="wp-caption alignnone" style="width: 458px"><img title="DS18B20 - aktivní napájení" src="http://czanso.com/images/ds18b20-aktivni-napajeni.jpg" alt="DS18B20 - aktivní napájení" width="448" height="604" /><p class="wp-caption-text">DS18B20 - aktivní napájení</p></div>
<p>Z neznámého důvodu toto zapojení (které jsem 5x pečlivě zkontroloval) nefunguje tak, jak má. Prostě způsobí pád systému.</p>
<p>Několik hodin jsem nad tím koumal, vyměnil čidlo i odpor, různá napětí a různé vstupy, nic.</p>
<p>Problém jsem nevyřešil a tak jsem se vrátil<strong> k parazitnímu napájení</strong>, které jsem použil jako první po zakoupení čidla.</p>
<div class="wp-caption alignnone" style="width: 428px"><img title="DS18B20 - parazitní napájení" src="http://czanso.com/images/ds18b20-parazitni-napajeni.png" alt="DS18B20 - parazitní napájení" width="418" height="164" /><p class="wp-caption-text">DS18B20 - parazitní napájení</p></div>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.czanso.com/2010/10/kdyz-zlobi-teplomery/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Měření teploty senzorem DS18B20</title>
		<link>http://blog.czanso.com/2010/04/mereni-teploty-senzorem-ds18b20/</link>
		<comments>http://blog.czanso.com/2010/04/mereni-teploty-senzorem-ds18b20/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 17 Apr 2010 19:00:25 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Komponenty balónu]]></category>
		<category><![CDATA[Testování]]></category>
		<category><![CDATA[čidlo]]></category>
		<category><![CDATA[ds18b20]]></category>
		<category><![CDATA[lcd]]></category>
		<category><![CDATA[měření]]></category>
		<category><![CDATA[teplota]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.czanso.com/?p=124</guid>
		<description><![CDATA[Jakmile jsem vybral vhodné teplotní čidla, vrhnul jsem se na jejich praktické zapojení a otestování.
Ze zásob jsem vyhrabal i starý LCD displej 16&#215;2, který několik let zobrazoval informace v mé počítačové skříni a napadlo mě změřenou teplotu ihned zobrazovat.
Teplotní čidlo Dallas DS18B20 umožňuje měření teploty za pomoci sběrnice 1-wire. Dokonce napájení čidla může zajišťovat přímo [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Jakmile jsem vybral <a href="http://blog.czanso.com/2010/03/teplotni-cidla/">vhodné teplotní čidla</a>, vrhnul jsem se na jejich praktické zapojení a otestování.</p>
<p>Ze zásob jsem vyhrabal i starý LCD displej 16&#215;2, který několik let zobrazoval informace v mé počítačové skříni a napadlo mě změřenou teplotu ihned zobrazovat.</p>
<p>Teplotní čidlo <strong>Dallas DS18B20</strong> umožňuje měření teploty za pomoci sběrnice 1-wire. Dokonce napájení čidla může zajišťovat přímo datový vodič. Při minimálním zapojení jsou tedy potřeba pouze 2 dráty &#8211; tomuto zapojení se říká parazitní napájení.</p>
<p>Zapojení a další důležité informace lze nalézt v <a href="http://www.gme.cz/_dokumentace/dokumenty/530/530-067/dsh.530-067.1.pdf">datasheetu součástky</a>. Napájení je v rozsahu 3 &#8211; 5.5V, takže není třeba zvláštní napájecí úroveň.</p>
<p>Moje zapojení včetně displeje vypadalo následovně:</p>
<p><a title="DS18B20 temperature sensor and LCD display by Pavel Richter, on Flickr" href="http://www.flickr.com/photos/pavelrichter/4532049402/"><img src="http://farm5.static.flickr.com/4018/4532049402_7096ae54fd.jpg" alt="DS18B20 temperature sensor and LCD display" width="333" height="500" /></a></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.czanso.com/2010/04/mereni-teploty-senzorem-ds18b20/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Teplotní čidla</title>
		<link>http://blog.czanso.com/2010/03/teplotni-cidla/</link>
		<comments>http://blog.czanso.com/2010/03/teplotni-cidla/#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 10 Mar 2010 19:00:23 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Komponenty balónu]]></category>
		<category><![CDATA[dallas]]></category>
		<category><![CDATA[ds18b20]]></category>
		<category><![CDATA[měření]]></category>
		<category><![CDATA[teplota]]></category>
		<category><![CDATA[to-92]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.czanso.com/?p=76</guid>
		<description><![CDATA[Naše sonda bude měřit minimálně 2 parametry okolí &#8211; teplotu vnější a teplotu vnitřní (tedy v boxu).
Pro měření teploty musím vybrat vhodná čidla. Začal jsem hledat dostupná čidla, která by zvládala extrémní teplotu, která může dosahovat -60 až -70°C.
Nejprve mohu doporučit velice pěkný článek Teplota a její měření.
Nejrozšířenější běžná čidla, která jsem v GM Electronics [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Naše sonda bude měřit minimálně <strong>2 parametry okolí &#8211; teplotu vnější a teplotu vnitřní (tedy v boxu).</strong><br />
Pro měření teploty musím vybrat vhodná čidla. Začal jsem hledat dostupná čidla, která by zvládala <a href="http://blog.czanso.com/2010/02/zima-opravdu-velka-zima/">extrémní teplotu</a>, která může dosahovat -60 až -70°C.<br />
Nejprve mohu doporučit velice pěkný článek <a href="http://vetrani.tzb-info.cz/t.py?t=2&amp;i=3115">Teplota a její měření</a>.</p>
<p>Nejrozšířenější běžná čidla, která jsem v GM Electronics nalezl, mají dolní limit kolem -50°C. Je to dáno touto měřící technologií.<br />
Pro<strong> nižší teploty</strong> už je nutné použít pokročilejší technologie &#8211; <strong>termočlánek</strong>, například nějaké chromel-konstantan čidlo, <a href="http://www.thermometricscorp.com/typek.html">tabulku s rozsahem naleznete zde</a>. Takové čidlo je ale spíše průmyslové a <em>cenově nedostupné</em>.</p>
<p>Nakonec jsem se rozhodl pro klasické digitální sezory teploty firmy Dallas.</p>
<p>Čidlo <a href="http://www.gme.cz/cz/ds18b20-p530-067.html"><strong>DS18B20 </strong></a>má rozsah měření <strong>-55..+125°C</strong> v kompaktním pouzdře <strong>To92</strong>. Rozlišení 9-12bit, což je v důsledku 0,5; 0,25; 0,125; <strong>0,0625°C</strong>.</p>
<div class="wp-caption alignnone" style="width: 516px"><img class=" " title="Číslicový teploměr Dallas DS18B20" src="http://czanso.com/images/senzor-ds18b20.jpg" alt="Číslicový teploměr Dallas DS18B20" width="506" height="394" /><p class="wp-caption-text">Číslicový teploměr Dallas DS18B20</p></div>
<p>Při ceně <strong>50Kč za kus </strong>je to v poměru cena/výkon skvělá komponenta.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.czanso.com/2010/03/teplotni-cidla/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Zima, opravdu velká zima</title>
		<link>http://blog.czanso.com/2010/02/zima-opravdu-velka-zima/</link>
		<comments>http://blog.czanso.com/2010/02/zima-opravdu-velka-zima/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 05 Feb 2010 19:00:17 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Principy a limity]]></category>
		<category><![CDATA[atmosfera]]></category>
		<category><![CDATA[mraz]]></category>
		<category><![CDATA[ozon]]></category>
		<category><![CDATA[strafosfera]]></category>
		<category><![CDATA[stratopauza]]></category>
		<category><![CDATA[teplota]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.czanso.com/?p=57</guid>
		<description><![CDATA[Když jsem se minule zmínil o tom, že je potřeba sledovat rozsah pracovních teplot komponent, nerozváděl jsem to dále, protože si tato problematika zaslouží samostatný článek.
Ve 30km nad Zemí je totiž už opravdu velká zima, konkrétně kolem -65°C.
Atmosféra Země je složitá struktura. Teplotní křivka s rostoucí výškou je znázorněna na tomto grafu (zdroj vortex.plymouth.edu) :
Jak [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Když jsem se minule zmínil o tom, že je potřeba sledovat <strong>rozsah pracovních teplot komponent</strong>, nerozváděl jsem to dále, protože si tato problematika zaslouží samostatný článek.</p>
<p>Ve <span style="text-decoration: underline;">30km nad Zemí</span> je totiž už opravdu velká zima, konkrétně <strong>kolem -65°C</strong>.</p>
<p>Atmosféra Země je složitá struktura. Teplotní křivka s rostoucí výškou je znázorněna na tomto grafu (zdroj <a href="http://vortex.plymouth.edu/atmosphere/layers.html">vortex.plymouth.edu</a>) :</p>
<div class="wp-caption alignnone" style="width: 528px"><a href="http://czanso.com/images/atmosfera.gif"><img class="  " title="Teplota v závislosti na výšce od Země" src="http://czanso.com/images/atmosfera.gif" alt="" width="518" height="389" /></a><p class="wp-caption-text">Teplota v závislosti na výšce od Země</p></div>
<p>Jak je vidět, po překročení určité výšky (10-11km) začne teplota stagnovat a od přibližně 20km se teplota začne paradoxně <strong>opět zvyšovat!</strong> Tomu jevu se říká <strong>stratopauza</strong>.</p>
<p>V horních vrstvách stratosféry (kolem 50km) se tak teplota dostane opět nad nulu. Tato vrstva obsahuje velké množství ozonu, které pohlcuje záření Slunce a způsobuje tak ohřívání.</p>
<p><strong>Připomínám, že udávaná výška, kterou má dosahnout náš balón je 33 kilometrů a tak se stále budeme potýkat s teplotou pod -50°C.</strong></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.czanso.com/2010/02/zima-opravdu-velka-zima/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>2</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
