Máme povolení ke startu!

Dnes (3.6.2011) dorazilo povolení ke startu z Úřadu pro civilní letectví!

Zbývá dokončit potřebný software, najít vhodné místo startu, počkat na dobré počasí a stanovit countdown ;)

CAA - Civil Aviation Authority in Czech Republic

Žádost o povolení letu

Jak jsem zmínil v článku Zimní aktuality, kontaktoval mne pan Bc. Aleš Böhm, DiS, vedoucí referátu bezpilotních systémů Úřadu pro civilní letectví ČR.

Doporučení znělo:

Dle Dodatku 4 předpisu L-2 Pravidla létání, dostupného na webu http://lis.rlp.cz/predpisy/predpisy/dokumenty/L/L-2/index.htm se „Neobsazený volný balón nesmí provozovat bez příslušného oprávnění vydaného státem, z jehož území se vypouští.“

Toto oprávnění není totožné s povinností oznámení letu na stanoviště letových provozních služeb.

Aby Váš plánovaný let proběhl v souladu s platnou legislativou v ČR, doporučuji Vám podat si s dostatečným předstihem před letem žádost, obsahující náležitosti dle § 37 zákona č. 500/2004 Sb., o toto oprávnění na ÚCL prostřednictvím podatelny, datové schránky nebo poštou.

Po další emailové komunikaci jsem si domluvil schůzku přímo v sídle ÚCL v Ruzyni.

Jednání se vedlo v konstruktivním duchu a vyplynulo z něj několik věcí, které je třeba zpracovat.

Mnou připravená verze žádosti musí být detailnější a poté ji mohu oficiálně podat k zpracování.

Zimní aktuality

V tomto článku shrnu, co se dělo v posledních několika týdnech v našem projektu. Na přelomu října a listopadu se objevilo poměrně příznivě vypadající launch window, časové okno s příznivými podmínkami větru a počasí pro start. Na projektu ovšem nebylo vše hotové a otestované tak, jak jsme si plánovali. Teoreticky se dalo ve 14 dnech při velmi intenzivní práci elektroniku a celý payload dokončit, ale nebyl by čas pro testování. To je kritická část.
Po delší úvaze jsme se rozhodli neuspěchat vypuštění balonu a potencionálně ohrozit vložené postředky finanční i časové. Ostatně cílem je uspět, ne stihnout konec roku.

Následoval poměrně rychlý nástup zimního počasí a s ním spojených mrazů a sněhu. V takovém prostředí jsou venkovní testy obtížné.

V čem jsme tedy postoupili:

  • kolega Honza připravil Yagi anténu pro pozemní tým, nyní teoreticky v plánu ještě vylepšená verze s větším ziskem
  • v pořadí je anténu typu delta loop, která přijde na spodek boxu a která má pro nás výhodný vyzařovací diagram
Deltaloop vyzařovací diagram

Deltaloop vyzařovací diagram

  • kolega Martin Sekera připravuje obecné programové třídy pro XBee, GPS a GSM hardware, které pravděpodobně později zveřejním i ostatním
  • kontaktoval mne pan Bc. Aleš Böhm, DiS, vedoucí referátu bezpilotních systémů, odbor standardizace a regulace, Úřad pro civilní letectví ČR a upozornil na nepřesnost námi zjištěných informací ohledně povolení k vypuštění – více v dalším článku
  • předělávám hlavní stránku webu czanso.com, která bude také obsahovat google maps realtime sledovací aplikaci, kde bude vidět umístění balonu, jeho parametry (výška, rychlost atd.) a další letové informace
  • vyvíjíme i sekundární cut-down bezpečnostní zařízení, které by pracovalo na mechanickém principu – odpojení táhlem, servem. Ve finální verzi hliníková trubička, hliníková tyčka a skrz navrtný otvor protažen kolík, který se uvolní na pokyn servem. Tato varianta není zdaleka tak energeticky náročná jako odstřih elektrický. První prototyp, omluvte kvalitu:

Čekejte další články ;)

terý se uvolní na pokyn servem. Tato varianta není zdaleka tak energeticky náročná jako odstřih elektrický.

Legalita letu a předpisy

První otázkou, kterou jsem se zabýval, je legislativa a zda je takový let balónu legální.

Při procházení dostupných informací jsem narazil na webu CBradia na jméno Ing. Pavel Žárský z ČHMÚ. Odpovídal na otázky ohledně jejich měření horních vrstev atmosféry pomocí balónů.
Neváhal jsem ho tedy oslovit s několika otázkami, které zde uvedu v bodech:

  • potřebuje takový let povolení?
  • co na to Řízení letového provozu
  • jaké balony používá ČHMU
  • predikce trajektorie objektu

Odpověd na sebe nenechala dlouho čekat a přinesla zajímavé, přínosné informace, ale i trochu pesimismu hned v prvním odstavci.

Dobrý den,
je potěšující, že se na mne obracíte s dotazy k Vašemu zajímavému projektu. Po více než 40-ileté praxi v aerologii jsem ale poněkud skeptický. Při realizaci takového záměru jsou potřebné nejen peníze a to “hodně”, ale i plno zkušeností, aby se náklady nešplhaly neúměrně vysoko. V této “těžké” době hospodářské stagnace se asi obtížně vyhledávají i ochotní sponzoři. Samotné Vaše nadšení nestačí. Okrajově sleduji zahraniční projekty podobného charakteru, většinou pod patronací universit, kde jsou často inspirací profesionální projekty, třeba NASA, pro měření fyzikálních vlastností horní vrstvy atmosféry, za mnoho milionů $.

Chvíli jsem nad tím odstavcem přemýšlel, ale nic to nezměnilo na mém pohledu na projekt. Naopak je to ještě větší výzva! S náklady je jistě nutné počítat, zadarmo to nejde, ale neúměrně vysoké být nemusí. Patrona v podobě univerzity nemáme, ale i tak vznikne zajímavý projekt.

V dalším textu osvětlil pan Ing. Žárský několik věcí:

  • operativní povolování jednotlivých startů balonů ČHMU v pravidelných termínech již není třeba koordinovat s ŘLP (ovšem ve zprávě AIP, jsou jejich měření celkem přesně definována)
  • ČHMÚ používá v posledním období pouze meteorologické balony japonské firmy TOTEX o velikostech 800 a 1200g, které jsou v současnosti považovány za nejvyšší standard pro aerologická měření
  • není možné od nich koupit balóny, protože – cituji: “Sami máme málo” :)
  • “Naše pracoviště se zabývá v první řadě získáváním dat z volné atmosféry a protože trajektorie letu balonu je danná okamžitým stavem spodních vrstev atmosféry, jsou to pro nás primární data a predikce letu je přímo pro naše pracoviště nezajímavá. Protože měříme v šestihodinových intervalech, při stabilním počasí se dráha od daráhy moc nemění. Místo dopadu padající radiosondy nás už vůbec nezajímá, což je ve Vašem případě to nejdůležitější.”
  • bude velmi obtížné hledat po dopadu náklad, přirovnání jehly v kupce sena

V příloze potom zaslal část PDF dokumentu AIP, který popisuje místo vypouštění a další parametry jejich meteorologických sond – http://czanso.com/pdf/AIP_e5-3.pdf

V dalších dnech jsem si vzpomněl, že jsem na diskuzním serveru zahlédl i člověka, který pracuje přímo na Řízení letového provozu (ŘLP). Jeho prostřednictvím jsem tedy dostal odpověď na důležité otázky.

Ahoj,
v příloze posílám kousek z předpisu L-2 ohledně vypouštění balónů (dodatek 4).
Definuje, jaký balón je lehký a další podmínky provozu.
Obecná formulace je z par. 3.1.9 tohoto předpisu:
“Neobsazené volné balóny
Neobsazený volný balón se musí provozovat způsobem, který minimalizuje nebezpečí pro osoby, majetek nebo jiná letadla, a musí být provozován v souladu s podmínkami uvedenými v Dodatku 4.”

Dále přikládám, co je psáno o meteorolog.balónech v AIP ČR, část ENR 5.3.1.

Zmíněné dokumenty jsou zde:

  1. http://czanso.com/pdf/L2dod4.pdf
  2. http://czanso.com/pdf/e5-3.pdf

Balony se tedy klasifikují dle různých parametrů, ten náš spadá do kategorie NEOBSAZENÝ VOLNÝ BALON. Další podkategorie jsou potom lehký, střední, těžký.

S plánovanou hmotností 600-1000 gramů se snadno vejdeme do kategorie lehké.